PwC nastiňuje čtyři potenciální scénáře vývoje eurozóny

Měnová expanze prostřednictvím injekce likvidity ze strany Evropské centrální banky, řízený bankrot nejvíce zadlužených zemí, vystoupení Řecka z eurozóny nebo nová měna. To jsou čtyři potenciální výsledky krize eurozóny v roce 2012 podle zprávy PwC nazvané „Co se stane s eurozónou – možné scénáře pro rok 2012“. Zpráva analyzuje možné výsledky každého z těchto scénářů a odhaduje inflaci a hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny do roku 2016.

 

Shrnutí čtyř potenciálních scénářů:

 

Scénář 1 – Měnová expanze

Evropská centrální banka dostává zelenou, aby poskytla významnou likviditu oslabeným ekonomikám. Předchází tím recesi eurozóny, úrokové sazby zůstávají krátkodobě nízké, ale inflace stoupá nad 2% cíl Evropské centrální banky (ECB), euro oslabuje.

Dopad na ČR – Očekáváme růst české koruny, která v delším období způsobí negativní šok našemu průmyslu a zpomalí růst ekonomiky. Nicméně i přes toto posílení kurzu dojde k částečnému přelití inflace z eurozóny do ČR. Ekonomika se do recese nedostane.

Doporučení – Utrácejte!

  • Podniky by měly své přebytečné peněžní prostředky použít k nákupu reálných aktiv.
  • Monetizace dluhu zároveň podpoří nominální růst, což hovoří ve prospěch fúzí a akvizic či jiných investic v Evropské unii (EU).
  • Výhodné se za této situace také jeví zvýšení podílu dlouhodobých dluhů s fixním úročením.

 

Scénář 2 – Řízené bankroty

Pro nejvíce zadlužené země je sjednán program dobrovolného bankrotu, který spustí dluhovou spirálu a prodlouží dobu trvání recese na 2 až 3 roky. Výsledkem programu bude kumulovaný propad HDP eurozóny přibližně o 5 %.

Dopad na ČR – Český bankovní systém je relativně silný a zdravý. Pobočky zahraničních bank ale mohou být bankroty postiženy. Dočasný „credit crunch" (snížená úvěrová schopnost bank) zapříčiní vyšší tržní sazby. Český průmysl bude zasažen dlouhotrvající recesí v eurozóně.

Doporučení – Zachraňte své peníze!

  • Větší firmy si mohou vzít příklad ze společnosti Siemens a založit si svou vlastní banku, přičemž využijí možnosti uložení svých peněz v centrální bance (ECB či FED).
  • EU bude v tomto případě těžce zasažená a hrozí credit crunch. Proto by se společnosti měly orientovat na zahraniční trhy, investovat a vyhledávat zákazníky mimo EU.
  • Chudší evropští spotřebitelé budou vyhledávat levnější zboží – vytvořte prodejeschopné produkty.

 

Scénář 3 – vystoupení Řecka

Řecko je donuceno odejít z eurozóny. Následně trpí výrazným zhoršením své ekonomiky, rychlou devalvací vlastní nové měny a prudkým nárůstem inflace. Eurozóna se snaží chránit svou měnu prostřednictvím tvrdé rozpočtové disciplíny a jiných opatření zvyšujících důvěru investorů. Stále však trpí recesí, která trvá až 2 roky.

Dopad na ČR – Vystoupení Řecka z eurozóny pravděpodobně nebude mít velký dlouhodobý dopad na ČR.

Doporučení – Řecko bylo vážně v eurozóně?

  • Firmy mohou pokračovat ve svých nynějších plánech.
  • Lze uvažovat o zvýšení dovozu oliv a oleje z Řecka.
  • Za zvážení stojí možnost pořídit si v Řecku nemovitost na léto.

 

Scénář 4 – Nový měnový blok

Francouzsko-německá shoda na tom, že stávající eurozóna je neudržitelná, dláždí cestu pro nový, menší a pevněji regulovaný měnový blok. Lze předpokládat, že „nové euro“ dramaticky posílí a že nový blok bude těžit z boomu domácí poptávky. Ekonomiky, které jsou vyloučeny, trpí prudkým oslabením svých měn a vážnými ekonomickými problémy.

Dopad na ČR – Pokud se ČR stane součástí „nové eurozóny“, bude následovat vývoj tohoto nového bloku. Zůstane-li mimo ni, dojde k velkému šoku, výraznému poklesu koruny a odlivu kapitálu ze země. Slabá koruna však do budoucna pomůže českému exportu.

Doporučení – Porazte německé firmy!

Ať už bude či nebude ČR součástí „nové eurozóny“, musí být české společnosti připraveny na souboj s německými společnostmi.

V momentě, kdy se ČR stane součástí nového měnového bloku:

  • Firmy by se měly orientovat na výzkum a vývoj a vytvářet produkty s vysokou přidanou hodnotou.
  • Měly by se připravit na přijetí německého práva (např. ve formě konsolidovaného základu daně CCCTB).
  • Doporučujeme využít výhody silné měny a využít či přímo koupit levné dodavatele sídlící mimo novou eurozónu.

V případě, že se ČR nestane součástí nové eurozóny:

  • Firmy by i tak neměly zůstat „mimo“. Měly by se chovat spíše tak, jako by ČR byla součástí nového bloku.
  • Neměly by se orientovat pouze na cenovou konkurenci.
  • Lze také spekulovat na pokles české koruny a převést peníze do nového měnového bloku.

 

Co by znamenalo naplnění scénářů pro české firmy?

 

„Kromě jednoznačně nepříznivých dopadů bankrotu předlužených zemí eurozóny by Českou republiku negativně zasáhl i vznik francouzsko-německého měnového bloku. Jako subdodavatelé Německa bychom jistě nepřivítali „deuro“, které by významně posílilo. Tím by byly oslabeny vývozní možnosti nové „deurozóny“. České firmy by na druhou stranu dostaly příležitost alespoň částečně nahradit německé společnosti na zahraničních trzích. Během několik let by se jim to mohlo podařit, krátkodobě na to ale nejsou tuzemské podniky připraveny,“ říká Zdeněk Hrdlička, analytik PwC Česká republika.