Vyžadujte, aby si zaměstnanci na své vzdělávání přispívali

Vzdělávací společnosti už kvůli krizi pociťují úbytek poptávky po svých službách, a proto u nich lze dnes vyjednat mnohem lepší ceny, než bylo zvykem dříve.

„V oblasti vzdělávání začal boj o chleba. Firmy přistupují například na podmínky, že za jednoho zaplaceného účastníka školení se další může účastnit zdarma,“ potvrzuje Štěpánka Uličná z poradenské společnosti Gnostika.

Podniky se také mnohem více dívají na cenu a někdy přecházejí k menším společnostem. „Není vůbec divu. Za služby pod hlavičkou velké prestižní společnosti se dnes platí i třikrát nebo čtyřikrát více než za stejné služby u menší firmy,“ říká Štěpánka Uličná.

Některé se také snaží hledat si lektory bez vazby na agentury. Vznikají například internetové stránky jako www.lektori.com, kde je možné se s lektorem kontaktovat přímo.

Krize je příležitostí pro intenzivnější vzdělávání

Firmy do vzdělávání zaměstnanců investují měsíčně i stovky tisíc. V době, kdy dvakrát obracejí každou korunu, bývají při škrtání v rozpočtu firemní kurzy mezi prvními na řadě.

Přitom ale právě ekonomická krize, kdy jsou někteří zaměstnanci méně využití, může být příležitostí pro zintenzivnění firemního vzdělávání. Například ve firmě Beneš a Lát, slévárna a strojírna, jejíž továrna omezila výrobu jen na čtyři dny v týdnu, je pátek vyhrazen pro vzdělávání. Zaměstnanci se mohou účastnit kurzů technologie výroby, skladování, ale i manažerských a počítačových dovedností. „Letošní rok bude ve znamení úsilí vytěžit vlastní znalosti uvnitř firmy. Máme zde množství zkušených lidí, jejichž dovednosti bychom chtěli předat dál,“ říká ředitel firmy Lumír Al-Dabagh. Kurzy vedou interní pracovníci a zaměstnanci se do nich mohou přes internet hlásit. „Výhodou je úspora a to, že znají naši odbornou terminologii,“ říká Lumír Al-Dabagh.

Tam, kde personalisté chápou výuku jako plošně poskytovaný benefit, mají tendenci plošně i škrtat. Odborníci ale radí škrtat s rozmyslem. „Omezit je možné krátkodobá školení, která nemají pro firmu strategický význam a jejichž absolvování nevyžaduje mnoho času,“ domnívá se Joe Appleton, vedoucí PwC Business Academy.

U jazykového vzdělávání není zatím zlevňování příliš patrné, ale i tam už firmy přehodnocují, komu jazykové kurzy budou nadále platit, a komu ne. Zpravidla se vyplatí řídit tím, jestli jazykové znalosti potřebují přímo pro práci. „Klíčem k efektivním úsporám je místo málo řízených kurzů pro stovky zaměstnanců vybrat třeba jen desítky lidí a zajistit jim podmínky pro kvalitní rozvoj jazykových kompetencí. Jejich výuku je navíc potřeba správně obsahově přizpůsobit,“ říká David Dvorský, ředitel jazykové školy Glossa.

Většina podnikatelů i vzdělávacích firem si pochvaluje systém, kdy se zaměstnanci na výuce finančně podílejí. „V kurzech zůstanou jen ti motivovaní studenti. Když zavedete systém, že zaměstnanci hradí třetinu ceny, několik jich odejde a náklady na výuku klesnou až na polovinu,“ vysvětluje Ondřej Kuchař, spolumajitel agentury James Cook Languages. Doporučuje příspěvek podmínit nějakou zásluhou studenta. Například ten, který chodí do hodin pravidelně, nemusí platit nic. Kdo nechodí, hradí si kurzy sám.

Docházku většinou zapisují lektoři na hodinách a agentura pak výsledky předá personálnímu oddělení firmy. Příspěvek na vzdělání či uhrazení kurzu někdy firmy podmiňují i úspěšným složením testu.

Ve výukové skupině nemá být víc než osm lidí

Protože ceny za individuální a skupinové kurzy se příliš nebo vůbec neliší, stojí za zvážení i sloučení několika zaměstnanců do jedné skupiny. Někdy je cena úplně stejná. „Výuka v malé skupině může být stejně efektivní jako individuální, zejména při dobrém využití skupinových technik a aktivit. Se skupinovými kurzy může firma často dosáhnout stejného rozvoje jazykových kompetencí zaměstnanců podstatně levněji,“ říká David Dvorský, ředitel jazykové školy Glossa. Počet lidí ve skupince při jazykové výuce by ale neměl překročit číslo osm, pak už se studenti nedostanou ke slovu. Firmy mohou ušetřit i tím, že devadesátiminutové lekce zkrátí na šedesátiminutové. Uspoří tak zpravidla třetinu ceny.

Při nedostatku zakázek a nižším vytížení zaměstnanců může firma ušetřit tak, že kurzy probíhají v pracovní době. U některých agentur totiž bývají dražší kurzy v prime time, tedy ráno od 7 do 10 a večer od čtyř do osmi.

Zavedení e-learningových programů, tedy učení na dálku pomocí výukových počítačových programů, je řešením spíše pro velké firmy, které jej nabídnou velkému počtu zaměstnanců. „Elearning na míru dává smysl při nejméně 200 zaměstnancích,“ říká Jan Melichar z firmy learn2grow. Jedna výuková lekce cizího jazyka přijde minimálně na desetitisíce korun.